Vánočka is a bread traditionally baked at Christmastime. It's similar to brioche - rich in eggs and butter, which is very popular in Czech and Slovakia. Often eaten in combination with butter, honey, jam, jelly or jam, or broken and dipped in coffee, Melt, milk etc.

Vánočka has its shape that reminds the baby Jesus wrapped in swaddling clothes, so it is a symbol of new life and fertility.

Traditionally made from 9 strands. Bottow four symbolize the four elements - fire (Sun), water, earth and air. The middle three strands represents intellect, emotions and will of a man. The top two strands are symbolizing what enriches a man - knowledge and love.  

  • Ohřejte společně máslo a mléko. 

  • Do velké mísy prosijeme mouku, přidejte do ní droždí, špetku soli, cukr, a ostatní surovinya mícháme, dokud nám nevznikne sypká hmota. Do této hmoty přidáme ohřáté máslo s mlékem

  • Těsto důkladně propracujeme tak, aby se v něm vytvářely bubliny. Těsto by i po vypracování mělo zůstat teplé, zakryjte ho proto v míse utěrkou. 

  • Zpracované těsto posypeme hladkou moukou a necháme asi dvě hodiny kynout. Můžete ji také večer zadělat - pak ale neohřívejte mléko a máslo - a nechat přes noc kynout a ráno ji upéct

  • Po vykynutí těsto přendáme na pomoučněnou plochu, kde jej rozdělíme na 9 kousků. Kousky zpracujeme do bochánků a odložíme opět asi na 20 minut nakynout. Z jednotlivých bochánků tvoříme válečky dlouhé asi 30 cm.

  • První patro pleteme ze čtyž pramenů. 
  • Naskládáme je vedle sebe a začínáme splétat od prostředka podle obrázku.
  • Až dojdeme nakonec, všechny čtyři prameny přimáčkneme k sobě a stejně dopleteme z druhé strany.
  • Přeneseme na plech vyložený papírem na pečení.
  • Další patro upleteme ze tří pramenů jako klasický copánek, poslední dva jen omotáme navzájem kolem sebe
  • Pletenec ze čtyř pramenů na plechu hranou dlaně uprostřed rozmačkáme aby byl širší. 
  • Na ně pložíme copánek ze tří pramenů, opět ho uprostřed přimáčkneme k dolnímu copu

  • Nahoru položíme pletenc ze dvou pramenů a na krajích všechny části přimáčkneme k sobě.

  • Upletenou vánočku necháme kynout ( asi 45 minut). 

  • Pak ji na několika místech zpevníme zapíchnutím částí špejlí, potřeme rozšlehaným vejcem a dozdobíme ořechy a mandlemi.

  • Pečeme v předehřáté troubě na 180 °C/Gas 4 cca 60 minut.

  • Z upečené vánočky vytáhneme špejle (je třeba s nimi nejdřív zakroutit), přikryjeme utěrkou a necháme vychladnout.

Předchůdcem dnešní vánočky je tzv. calta - staročeské moučné pečivo, které mělo podobu nepleteného bochníku a na českém území se peklo už ve 14. století. Vzhled calty se s ubíhajícími věky postupně změnil v pečivo pletené z několika pramenů, tedy v dnešní vánočku. První písemné zmínky o ní pocházejí z 16. století.

Pečení vánočky bylo zpočátku výsadou příslušníků pekařského cechu, který mezi ostatními odjakživa zastával vysoké postavení. Každé štědrovečerní dopoledne se na Pražský hrad vydalo šest bíle oděných pekařských tovaryšů, kteří v rukou nesli dlouhé ohoblované prkno a na něm velikou vánočku s rozinkami a sypanou madlemi. Ta měla přijít na stůl nejvyššímu královskému purkrabímu. Hloučky Pražanů čekaly na poselstvo pražského pekařského cechu již před Karlovým mostem a některé roky se sešlo tolik lidí, že pekaře musela obklopit městská stráž, aby vůbec vánočku donesli na Hrad bez úhony. Zlomená, či jinak poničená vánočka znamenala pro cech obrovskou ostudu.

Od 18. století si vánočky začali lidé péct sami doma. Recept se dědil z generace na generaci a krajově se lišil. Samotné pečení této sváteční pochoutky bylo rituálem – hospodyně se oblékla do bílé zástěry, uvázala bílý šátek a mlčky zadělala těsto. Při jeho kynutí pak měla vyskakovat do výšky, aby se nezdrclo. Do těsta se mohla také zapracovat mince a ten, kdo ji ve svém kousku našel, měl být celý příští rok zdráv a bohatý. Pokud se vánočka připálila nebo při pečení praskla, bylo to pro domácnost špatné znamení.

Na Štědrý den upekla hospodyně jednu vánočku pro každého člena rodiny a také jednu větší, zdobenou rozinkami a mandlemi. Ta přišla na štědrovečerní tabuli a nakrojit ji mohl jedině hospodář. Po krajíčku z ní dostal každý člen domácnosti, včetně dobytka, neboť se věřilo, že mu to přinese zdraví a ochranu před zlými silami. Někde se kousek vánočky hodil do studny, aby bylo napřesrok hodně vody, jinde se kousek vhodil do domácího krbu. Co se nesnědlo při večeři, nechávalo se na stole pro duše zemřelých, které se toho dne prý vracejí na zem. Kousky vánočky se také dávaly koledníkům na sv. Štěpána.