Krkonošské kyselo je polévka kyselého typu, typická pro oblast Krkonoš a Podkrkonoší.

  • Houby dopředu namočíme do vody. Pak je dáme vařit s kmínem a solí. 
  • Přidáme těsto na kyselo rozmíchané s vodou a za neustálého míchání polívku dále zahříváme a polívka postupně houstne, až ji přivedeme k varu a po chvíli je už hotová. (Pro lepší rozmíchání těsta je dobré ho již den předem namočit.) 
  • Kyselo se podává s vařeným bramborem, který se uvařil zvlášť.

Nepoužitím sušených hub porušíte tradiční technologický postup přípravy kysela! Těsto na kyselo není nic jiného než chlebový zákvas, který se používá jako základ do chlebového těsta


Běžně se do kysela přidává i cibule, optimálně dozlatova osmažená. 

Správné kyselo nesmí být řídké a nemá mít chuť jak chlebová polévka, ale musí být rázné a tak husté, že vás zasytí jako hlavní jídlo. Ostatně jako hlavní jídlo se i podávalo, třeba i víckrát denně mnohokrát do týdne. 

Jako asi každý český recept, polívka dosahuje optimální chuti teprve další den.


Další ingredience Krkonošského kysela se dneska považují už za běžnou součást kysela. Obvykle se přidávalo mléko, které tak z části ředilo polívku místo vody. Ve svátek se přidávalo vajíčko, někde je zvykem ho smažit, jinde se dělá jako tzv. rychlé vejce, tedy vařené přímo v polívce.


Jak vidno, smetana se do kysela nedává! Asi je to fenomén dnešní doby - recept upravovat a jídlo si tzv. vylepšit a dát si tam hodně dalších zdrojů tuku. V Česku je populární přilít smetanu, ale přimícháním smetany porušujete recepturu, protože Kerkonošák si smetanu nemohl dovolit!